Přívoz Kazín

Vyhlídkové plavby
po Berounce

Černošice       Lipence

Skončila plavební sezóna 2016. Děkujeme za Vaši přízeň.
Těšíme se na Vás v příští letní sezóně 2017!

Přístaviště Černošice | Přívoz Kazín

Navštivte při cestě na Karlštejn historické údolí Berounky starých Čechů a plujte pod legendárním hradištěm Kazín.

Loď Kazi na Berounce | Přívoz Kazín

TIP NA VÝLET
při cestě vlakem
na Karlštejn a zpět do Prahy

Přívoz Kazín při plavbě na Berounce | Přívoz Kazín

Vydejte se z Prahy hl. nádraží do Černošic a zpříjemněte si cestu na hrad Karlštejn vyhlídkovou plavbou naší lodí Kazi.

Na přívoz Kazín se dostanete vlakem S7 směr Karlštejn , který vyjíždí z Hlavního a Smíchovského nádraží maximálně každých 30 minut.

  • Přístaviště Černošice je 2 minuty od vlakové stanice Černošice.
  • Přístaviště Mokropsy je 7 minut pěší chůze od vlakové stanice Černošice – Mokropsy.
  • Přístaviště Pláž je vzdálena 10 minut pěší chůze od vlakové stanice Černošice Mokropsy.
Kresba přívozu Kazín | Přívoz Kazín

Objevte historii bájných Slovanů. Plujte nejstarším přívozem v Čechách z roku 1158.

Poplujete okolo hradiště české kněžny Kazi. Poznejte místo, kde silák Bivoj svedl boj s kancem.

Poznejte krásy okolní přírody na řece Berounce z paluby lodi.

Berounka byla již za vlády krále Karla IV. ve 14. století vodní cestou využívanou z počátku, zejména k dopravě kamenných pískovcových bloků na stavbu Karlova mostu a k voroplavbě čili k dopravě dřeva pro Prahu.

Pohled na okolí Berounky z přívozu Kazín | Přívoz Kazín

Sledujte facebook pro aktuální informace o Přívozu Kazín

Vyhlídkové plavby
Každodenní jízdní řád

Mokropsy 09:50 12:00
12:50

(pauza)
převozník
obědvá
12:50 14:50 16:50
Kazín 09:55 12:55 14:55 16:55
Mokropsy 10:00 13:00 15:00 17:00
Pláž 10:30 13:30 15:30 17:30
Mokropsy 10:50 13:50 15:50 17:50
Kazín 10:55 13:55 15:55 17:55
Mokropsy 11:00 14:00 16:00 18:00
Černošice 11:20 14:20 16:20 18:20
Lipence 11:40 14:40 16:40 18:40
Mokropsy 11:50 14:50 16:50 18:50

Pendl
Každodenní jízdní řád

Mokropsy 09:50 10:50 11:50 12:50 13:50 14:50 15:50 16:50 17:50 18:50
Kazín 09:55 10:55 11:55 12:55 13:55 14:55 15:55 16:55 17:55 18:55
Mokropsy 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00

Vyplouváme za dobrého počasí bez silného větru, bouřky, nebo krupobití.

Kapitán Mario Juhas s posádkou | Přívoz Kazín

Ceník plaveb

Jízdné vyhlídkových plaveb

Dospělý – 150,- Kč
Dítě/senior nad 70 let – 70,- Kč
Zvýhodněné rodinné jízdné – 400,- Kč
(2 dospělí a 5 dětí)
Bicykly, kočárky, děti do 6 let a psi zdarma!

Jízdenka má platnost po celý den nastoupení plavby. V případě, že máte v tento den zájem využít opakovaně vyhlídkovou plavbu, žádejte u převozníka identifikační pásku.

Přívoz Kazín brázdí vody Berounky | Přívoz Kazín

Pendl přes řeku:
Mokropsy – Kazín

Jednotné jízdné – 20,- Kč

Bicykly, kočárky, děti do 6 let a psi zdarma!

Cestující na palubě přívozu Kazín | Přívoz Kazín

Využijte privátního pronájmu lodi

Pronajměte si loď Kazi pro soukromé plavby s občerstvením. Svatby, narozeniny, rodinné oslavy, firemní večírky atd.

Mezi 8. – 10. hodinou a po 19. hodině
Cena 6000 Kč vč. DPH/hodina plavby.
Rezervujte na info@privozkazin.cz

Kapitán Mario Juhas na palubě lodi Kazi | Přívoz Kazín

Osvětové plavby
pro školy

Žák – 70 Kč (minimální počet 10 osob)
50 minutové plavby s výkladem
v 8:00, 9:00 hod.
nutná rezervace info@privozkazin.cz

začátek plavby vždy z přístaviště Mokropsy

Tel: +420 734 204 306

Kapitán Mario Juhas v přístavišti Černošice | Přívoz Kazín

Provoz přívozu je šetrný k okolí a jeho provoz je ekologický.

Trasa přívozu a jeho provoz je schválen a povolen jak Státní plavební správou, tak Povodím Berounky.

Přívoz Kazín připlouvá k přístavišti | Přívoz Kazín
Pohled na okolí Berounky z přívozu Kazín | Přívoz Kazín
Přístaviště Mokropsy | Přívoz Kazín
Člen posádky přívozu Kazín | Přívoz Kazín
Přívoz Kazín v zapadajícím slunci | Přívoz Kazín

Trasa přívozu Kazín

12. Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Je nejvýraznější památkou současných Černošic. Poprvé je připomínán v roce 1352, ve 14. století byl kostelem farním. Kostel byl od té mnohokrát upravován, do dnešní podoby byl přestavěn v roce 1774 nákladem mlynáře Jiřího Kotašky. Další oprava proběhla v roce 1849, o její financování se postaral mlynář Svoboda. Další důkladnou opravou prošel kostel právě před sto lety, kdy byl rozšířen i přilehlý hřbitov. V roce 1984 pak byla díky aktivitě místních farníků na hřbitovním pozemku postavena nová sakristie.

13. Černošické restaurace

S turistikou a výletnictvím byly nerozlučně spojeny i místní restaurace, k těm nejznámějším jistě patřil komplex hotelu Kazín, dříve známý pod původním názvem Kulhavý, postavený v roce 1909, restaurace a hotel Slánka, jehož původ sahá až do 14. století. Dnešní podoba usedlosti pochází z 2. pol. 19. století. K oblíbeným patřil hotel Monopol s oblíbenou zahradní restaurací. Řada hostinců, hospod a restaurací byla i v jiných objektech, zvláště pak v trampských a chatových osadách.

11. Mlýn na Bluku a černošický jez

Na pravém břehu řeky, v Dolních Černošicích, nalezneme bývalý vodní mlýn, který pravděpodobně příslušel k bývalé tvrzi Bluk, doložené v 15. století. Roku 1760 tu hospodařil mlynář Jiří Košatka, otec dvou kněží z cisterciáckého kláštera na Zbraslavi, kterému mlýn od konce 16. Století patřil. Jako činný je připomínán ještě ve 20. Století.

10. Říční lázně v Černošicích

V roce 1908 povolilo c. k. Místodržitelství pro Království české otevřít v Černošicích říční lázně. Proti proudu řeky se posléze nacházely následující plovárny: Levý břeh: Černošický ostrov (u vírku) - s dvěma občerstvovacími stánky – tady je dnes chatová osada. U Ptáčníků - sem chodívali hlavně tenisté. Pravý břeh: nad přívozem vznikla Sokolská plovárna. Vedle ní měli od roku 1929 manželé Chvojkovi pronajatý pozemek od statkáře Zdeborského. Výše proti proudu byly lázně U Kubíčků a nad nimi lázně U Cvrků. Jako první byly otevřeny Majerovy lázně pod kapličkou na levém břehu Berounky. Pro blízkost jezu byly ale brzo zrušeny a přemístěny na ostrov, kde následně vznikla plovárna pensionu Steimar. Jedličkovy lázně byly založené roku 1935 pro osadníky z Dolních Mokropes.

6. Železniční trať

Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862 a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Železniční zastávky zřízeny ovšem nejprve jen v Chuchli, Radotíně, Dobřichovicích a Řevnicích. Pro Černošice byl důležitý rok 1869, kdy začaly jezdit tzv. zábavní vlaky, které zde zastavovaly. Jízdenky prodával nájemce hotelu Slánka. Stálá zastávka byla v Černošicích vybudována až v roce 1883. Podél řeky vyrůstaly lázně a pomalu se začaly stavět i letní vily Pražanů. Tento vývoj byl následně utlumen první světovou válkou a k jeho boomu dochází ve dvacetiletí před nástupem druhé světové války. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky.

1. Stručná historie Černošic

Název Černošice je obvykle odvozován od „ves lidí Černochových“ , nebo od „černých duší“ což byl název pro otroky, kterým Boleslav I. přiřkl toto místo k hospodaření, po té co je přivlekl jako zajatce z tažení do Polska. S jistotou jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského hlásící se do roku 1115. Ve 13. Století patřily biskupu Janovi III. Z Dražic, poté byly majetkem králů Přemysla Otakara II. a Václava II., ten je v na konci tohoto století věnoval cisterciáckému klášteru na Zbraslavi. Během 14. Století se setkáváme s rozlišováním Malé a Velké Černošice či Horní a Dolní. V té době byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Součástí klášterního panství pak byly až do jeho zrušení v roce 1785, kdy majetek kláštera převzal Královský náboženský fond, od kterého vlastní panství Zbraslav (včetně Černošic a Mokropes) zakoupil v dražbě r. 1825 bavorský kníže Bedřich Oettingen Wallerstein. V majetku jeho rodiny bylo panství až do r. 1910, kdy jej zakoupil textilní magnát Cyril Barton z Dobenína, jehož vliv na Zbraslavsku byl patrný až do roku 1948. V roce 1950 byly k Černošicům připojeny Dolní Mokropsy. Dolní Černosice pak byly v r. 1974 odtrženy a sloučeny s Lipenci, jako součást obvodu Prahy 5.

2. Řeka Berounka

Berounka je čtvrtá největší řeka v Čechách. Až do konce 17. století nesla jméno Mže, které pochází z keltského označení Msa. Dnes je Mže, vedle Úhlavy, Úslavy a Radbuzy, jednou ze zdrojnic Berounky, která vzniká jejich soutokem v Plzni, aby pak po 139,1 km dotekla do Vltavy u Lahovic pod Zbraslaví a spolu s jejími vodami smíšena až do Hamburgu. V Černošicích je jejím významným přítokem zleva potok Švarcava. Berounka byla využívána jako důležitá vodní cesta, vždyť Praha a její nejbližší okolí byly ve středověku závislé na říčním transportu stavebního i topného dřeva po Vltavě a dolním toku Berounky. Voroplavbu na Berounce podporoval i Karel IV.

9. Černošické vily

Dobrá dostupnost Černošic z Prahy a zavedení železniční dopravy v roce 1883 učinily z Černošic letovisko, kde si nechali stavět svá letní sídla pražští průmyslníci a podnikatelé. Během několika desetiletí tu podél Berounky vyrostly honosné vily, mnohé z dílny věhlasných českých architektů, například Jana Kotěry, Karla Štipla a dalších. Mezi nejvýznamnější černošické stavby patří Kratochvílova vila v Karlštejnské ulici postavená v letech 1908-9 podle projektu zakladatele české moderní architektury architekta Jana Kotěry. K nejhodnotnějším černošickým architektonickým skvostům, přesahujícím hranici města, patří funkcionalistický dům Miloše Hořejše a Karla Štipla v Karlštejnské ulici z počátku 30. let minulého století.

7. Chatové osady

Oblast kolem Berounky se záhy po zavedení železnice stala rekreační oblastí i chudších vrstev obyvatelstva. Vzniklo několik velkých chatových osad, z nichž ta neznámější byla osada pod Kazínem, související s místními lázněmi. Stavitel Majer nechal navézt do stráně nad řekou vyřazené autobusy Dopravního podniku města Prahy, které upravil. Zájemci si autobusy pronajímali jako chaty a maminky s dětmi zde trávily celé léto a tatínkové odsud v létě dojížděli do práce. Pod skálou stála restaurace, kde se podle nájemců říkalo U Tetaurů. Dále proti proudu byla chatová osada Montana, která už ale patří k Všenorům – Horním Mokropsům. A na protějším, mokropeském břehu vznikly osady při Jedličkových i Křížových lázních (Křižárna a Jedličkárna) a nad mokropeským železničním mostem, ve stráni pod Starou Vráží, je chatová osada V Lavičkách.

8. Kazín

Vpravo se nad námi tyčí břidličnatá skála Kazín. Název je odvozen z lidové legendy, která říká, že právě na ní měla sídlo Kazi, jedna z dcer bájného vůdce Čechů Kroka. Kazi byla dle kronikáře Kosmy z Krokových dcer ta nejstarší, byla to hadačka a léčitelka. Podle kronikáře Václava hájka z Libočan byl jejím manželem Bivoj, který vlastníma rukama zabil kance a složil jej své vyvolené k nohám. Faktem zůstává, že se o pravdivost legendy vedly spory již mezi starými kronikáři. Za jedinou vědeckou práci můžeme považovat průzkum z roku 1916, jejž učinil český archeolog Jan Axamit. Ten zde nalezl stopy dvojího výšinného osídlení, neolitického a halštatského, tedy nikoli slovanského. Hrdé národní obrození a doba romantismu devatenáctého století však přiřkla bájnému Kazínu právě tuto skálu a v roce 1868 byl na ní umístěn nápis "Kazín". Od té doby pojmenování v Černošicích zdomácnělo.

14. Dolní (a Horní) Mokropsy a Vráž

Mokropsy byla původně stará rybářská obec. Ve 13. století byly v majetku kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě. Dalším majitelem byl Zbraslavský klášter. Farnost měly Dolní Mokropsy vždy spojenou s Horními Mokropsy. Samotná Vráž je připomínána poprvé r. 1361 a její historie je totožná s dějinami Dolních Mokropes.

Stezky

Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Dnešní přímá silnice vedoucí z Prahy pod barrandovskou skálou vznikla až po vylámání skály na počátku čtyřicátých let 18. století. Přes dnešní Černošice (tedy i Vráže a dolních Mokropes) vedla tzv. pražsko-bechyňská cesta a cesta z Pražského hradu na Karlštejn.

4. Cukrák

Nad kazínskou skálou se rýsuje táhlý horizont závěrečného úseku brdských hřebenů, kterému vévodí televizní a rozhlasový vysílač Cukrák. Stavba, která souvisí se zavedením druhého televizního programu, byla započata v roce 1959 a do provozu uvedena v listopadu 1961. Měla i funkci rušičky štvavých rozhlasových stanic ze západní Evropy. Nevšední název „Cukrák“ souvisí s lidovým označením lesů na vrchu Kopanině (411 m.n.m.), kde vysílač stojí, protože pařily zbraslavskému cukrovaru. Tubus vysílače byl dříve elegantně natřen horizontálními pásy v pastelových barvách, které nenápadně odkazovaly k duchu 60.let.

5. Černošické přívozy

V místech, kde je dnes provozována rekreační pláž se nacházel prastarý brod už v 10. století. Brod byl již ve 14. stol. nahrazen přívozem a jde tak o nejstarší přívoz v širokém dalekém okolí. V provozu byl až do roku 2008. Potřeba přívozů však trvala dál a tak u nás vedle mokropeského přibyl další: Výnosem z 16. září 1895 udělilo c. k. místodržitelství pro Krá­lovství české i obci Dolním Černošicím povolení k provozování prámového přívozu přes Berounku, a to nad mlýnským jezem. Novodobý provoz byl zahájen roku 1992.

3. Železniční most v Mokropsech

V původní podobě byl zprovozněn spolu s plzeňskou dráhou v roce 1862. K jeho rozboření došlo již deset let poté, při velké květnové povodni v roce 1872. Řeka Berounka je dodnes řekou nepříliš regulovanou, pravidelně povodněmi ohrožovanou.

Zobrazte si mapu na Mapy.cz.

obnovitel-plaveb-po-berounce-zdenek-bergman

Obnovitel plaveb po Berounce
Zdeněk Bergman
převozník pražský

Sledujte facebook pro aktuální informace o Přívozu Kazín